Smartgrid. Slovo, se kterým se v médiích v souvislosti s energetikou často setkáváme a většina z nás ani zpravidla netuší, co to je. Česky by se to dalo nazvat jako „inteligentní síť“. Podle zjednodušené definice je to stav řízení elektrizační soustavy, kdy jsou do ní zapojeny nejen velké elektrárny, ale i plno malých „domácích“ (decentrálních) zdrojů, jako jsou třeba fotovoltaiky na střechách rodinných domů. Samozřejmostí je plná automatizace řízení a spolehlivost. Ono to zní moc hezky, že už nebudeme muset tolik elektřiny vyrábět v těch ošklivých uhelných elektrárnách, platit za ni tomu ošklivému ČEZu a že si budeme moci elektřinu vyrábět ekologicky a prodávat si ji mezi sebou - taková sdílená energetika dalo by se říci. Některým z nás navíc zaplesá zelené srdíčko, protože tato decentrální výroba je zároveň i bojem proti globálnímu oteplování, resp. proti emisím CO2.
Jenže ďábel se skrývá v detailu, a proto je potřeba porovnat dnešní stav s tím budoucím – "inteligentním". Pro pochopení je ale lepší oba stavy popsat nepřímo pomocí podobenství. Představme si, že trh s elektřinou nahradíme trhem se dřevem. Máme velký les (tzn. jakoby elektrárnu), kde se ve velkém kácí. Toto dřevo (tzn. elektřina) je pak naloženo na kamion, který jede po dálnici k nějakému velkému překladišti. Tyto kamiony a dálnice patří jedné jediné firmě a nikomu dalšímu (v praxi ČEPS, a.s.). Na překladišti (tzn. rozvodně) se dřevo z kamionů přehodí na náklaďáky, které putují dále po menších silnicích na další menší překladiště do obce, kde bydlíme. Tyto náklaďáky a silnice už patří někomu jinému (např. ČEZ Distribuce nebo PREdistribuce). Na tomto dalším menším překladišti (tzn. trafostanice) je dřevo přeloženo na káru a po místní ulici převezeno k nám domů. Opět kára i ulice patří jednomu distributorovi.
Tento princip dodavatelského řetězce od výroby až po dodávku konečnému zákazníkovi funguje v energetice prakticky už celé století a za tu dobu je neustále zlepšován. Například tím, že do obce už nevede jen jedna silnice, ale vedou dvě, nebo že silnice rozšiřují svoji kapacitu, atd. Jak by to ale vypadalo a fungovalo, pokud bychom přešli na systém smargrid? Decentrální výroba by se v našem příkladu dala představit, asi jako když soused má na zahradě stromy, které když se mu bude chtít, uřízne a následné je prodá - třeba nám. Jenže je tu několik drobných, ale důležitých ALE. Tak zaprvé sousedovi se komerční prodej nevyplatí – přeci jen koupit si dřevo od velkého dodavatele je stále levnější. Proto mu stát musí poskytnout dotace, aby dorovnal rozdíl mezi jeho náklady a tržní cenou. Reálně tyto dotace zaplatí všichni spotřebitelé (ať už skrytě v daních nebo přímo v ceně za "dřevo"). V praxi se tak na dotaci složí i ti, co nemají žádnou zahradu se stromy – neboli ti méně majetní se složí na ty více majetné. Soused také nebude řezat strom přesně ve chvíli, když bychom ho my zrovna potřebovali (aneb elektřinu potřebujeme i v noci, když slunce na fotovoltaické panely nesvítí).
Z pohledu majitele silnic (tzn. distributora) je ale největší problém právě ten fakt, že zatímco provoz svých náklaďáků a kár řídit umí, tak v případě, že se na silnice dostanou bez ohlášení cizí káry a náklaďáky s dřevem prakticky v libovolném množství, může způsobit dopravní zácpy nebo nehody. Proto aby předešel těmto problémům, tak musí silnice rozšiřovat a stavět nové, dávat nové semafory a nový systém řízení, instalovat kamery, atd. (tedy posilování a zdvojování vedení, implementace nových senzorů a elektroměrů, atd.). Tyto úpravy stojí nemalé peníze, které zaplatí samozřejmě spotřebitel. Jistě - stávající systém také stojí nemalé peníze, ale ten bude muset být stejně zachován i do budoucna (a tedy i placen), zatímco zároveň přibudou i ony "inteligentní" nové náklady.
Takže tím, že umožníme, aby soused pěstoval dřevo, které by pak prodával v libovolném množství a v libovolnou dobu, jehož výrobu navíc všichni ostatní budou muset dotovat, se ve výsledku zdraží cena dřeva (neboli elektřiny) jako taková. Opravdu to chceme? Patrně jako odběratelé nechceme. Ale tyto změny tlačí nejen výrobci komponent (chytrých elektroměrů, senzorů, fotovoltických panelů, atd.), ale třeba i vysoké školy, jelikož se jedná o nový obor a tím pádem i novou oblast výzkumu a na tu navázané granty nebo různí poradci, kteří mile rádi poradí, jak na to, aby to fungovalo.